Ve středu 11. 11. nám odpadla odpolední výuka kvůlivá dřívějšímu výletu, takže jsem se mohla připojit k výpravě do blízké střední školy.
Tam jsme si se studentíky nejdřív měli hodinu povídat anglicky (respektíve, oni nám měli představit nějaké fámy o Japonsku a pak nám říct jestli to je pravda nebo není a proč) a druhou hodinu jsme si měli povídat japonsky.Kdo ví proč, první otázka vždycky zněla: "Máš přítele?" a po ní následovala druhá: "Který z našich zde přítomných spolužáků by byl tvůj typ?" Jo, koukejte na ty děti, o osm let mladší než vy a vyberte si... srsly? Ještě, že mám nějaké ty oblíbené japonské zpěváky, tak jsem místo toho plácla je... uh. o.O
Ale stejně, ty jejich kaizeny... najednou nám jejich vyučující angličtiny (cizinec) povídá, ať řekneme, co nás nejvíc zaujalo a překvapilo... uááágh... Kdyby něco řekli předem, ale takhle se to člověku všechno pomíhá a dohromady si nic nepamatuje... chjo.
Celkově to ale bylo docela zajímavé. Měli tam několik slečen, které asi měly jednoho rodiče cizince, ale jejich angličtina nebyla angličtinou, nýbrž anguričučinou (jedna z nich říkala, že je z USA)... úplně jim tuhle situaci nezávidím, vypadat v Japonsku jako zápaďák, ale neumět pořádně anglicky...).
A krom toho byl onoho památného dne taky Pocky Day, tak jsme se v 11:11 večer všichni sešli ve společenské prostoře a křoupali společně Pocky...
Žádné komentáře:
Okomentovat