Na 3. února připadl, jako již tradičně, z Číny (jako již tradičně) importovaný začátek jara, tzv.
secubun, nebo dle Wikipedie
riššun. Samozřejmě, "opravdové" jaro začne stejně, jako u nás, až 21. 3., zde se jedná o jaro tradiční. Měla jsem podezření, že se tradičně jednalo o třetí den druhého měsíce, jenž by připadal na pozdější gregoriánské datum, ale Wikipedie tvrdí, že začátek února je správně (lunární kalendář)... což uvádím proto, abyste se nenechali zmýlit, to, že "začalo jaro", vůbec neznamená, že by se třeba nějak změnily teploty nebo nějaká podobná bláznivina, to si zapamatujte.
Na Wikipedii zmiňované házení fazolí jsme neprováděli, zato jsme si urolovali ehómaki (ač v našem případě to bylo spíš "okonomi-maki", tedy si každý do rolky zaroloval, co se mu zachtělo) a snědli jej čelem na jih, což tedy asi bude letošní příznivý směr...
 |
| Eika připravuje tamagojaki placku |
 |
| možnosti náplně |
 |
| náhled do mého ehómaki |
 |
| ehómaki |
Po této milé kratochvíli nastal čas dobalit kufry a vyrazit za dobrodružstvím - konkrétně na Kansai kúkó, odkud nás s Ivankou na druhý den čekal let na sever.
Žádné komentáře:
Okomentovat