Nebudu vám lhát, Silvestr byl trošku zklamáním, ale i tak to byla celkem zábava.
V Japonsku je Silvestr, nebo raději Ómisoka, a následný Nový rok, nebo Ošógacu, stejně důležité jako u nás Vánoce a vice-versa. Tj. na Vánoce se jde do školy a do práce (Jo. -.-) a na Silvestra ne. Místo toho se na Silvestra koná Velký úklid (Ósódži). Prostě uklidíte všude, kde moc často neuklízíte a všechno se vydrhne a tak. Tak jsme uklízeli... :D
Přišel večer a tak jsme měli tradiční jídlo, co se zřejmě ve většině Japonska jí na Nový rok, ale tak odkud je Kei-čan se jí na Silvestra - oseči rjóri - podrobnější vysvětlení na anglické Wiki (nečetla jsem, takže za případné nesrovnalosti neručím).
Každé z jídel má něco symbolizovat (viz. obrázek), většinou je to založené na slovní hříčce, pro anglicky nehovořící: nahoře: (kuromame) černé fazole - to má být tuším zdraví, byť to tam už Kei-čan nedopsala, vlevo date-maki - studium, uprostřed: noppe - specialita Kei-čanina města, vpravo: kamaboko - východ Slunce, kintoki - v podstatě peníze. Připili jsme si nějakým šóčú (japonská pálenka, blé blé).
A pak jsme se s Ivanem šli koukat na Kóhaku Uta Gassen, což je japonská silvestrovská zpívací soutěž (účastníci jsou všichni slavní zpěváci a skupiny).
No a tak koukáme, koukáme, a najednou moje první oblíbená japonská skupina převlečená za jedie. Upřímně jsem nevěděla, jestli se mám smát nebo plakat. :D
 |
| mobil jsem vytáhla až pozdě |
 |
| oprázek někde z Netu, abyste mi to věřili |
A pak jsme šli spát. Žádné rachejtle, šampáňo, nic. Většina Japonců se mačkala ve velkých svatyních, ale my jsme se na nic nedomluvili... a navíc, kdo by se tam chtěl mačkat... ^.~
Žádné komentáře:
Okomentovat