A na jih: Heiwa ga ičiban! (den šestý)

Přišel pátek 19. 2. a... výjimečně jsem nemusela vstávat brzy - ani jsem tak úplně nemohla, ta slečna, jak jsem u ní spala, spala děsně dlouho... ಠ‿↼

A na jih: Zvony v Nagasaki (den pátý)

I čtvrtek 18. 2. byl dnem kdy jsem musela vstávat děsně brzy. Tentokrát proto, abych stihla trajekt přes zátoku mezi Kumamotem a Šimabarou.

A na jih: Jak mi nejel vlak (den čtvrtý)

Stejně jako předchozí den, i 17. 2. mě čekalo brzké vstávání. Naštěstí jsem se probudila, aniž bych byla mezitím sežrána a dokonce i včas na to, abych zjistila, jak se pouští teplá voda do sprchy (což se mi večer nepodařilo), takže jsem si mohla dát sprchu na zahřátí... (ᗒᗜᗕ)

A na jih: Nikdo není doma (den třetí)

Na třetí den, úterý 16. 2., jsem musela vstávat brzy, neb jsem se potřebovala dostat prakticky na druhou stranu ostrova (naštěstí po té kratší straně) - do Mijazaki.

A na jih: Výhody a nevýhody studia v zahraničí (den druhý)

Na druhý den (15. 2.) jsem potřebovala vstát brzy, neb jsem měla velké plány.

A na jih: A to jsi šla pěšky?!!! (den nultý a první)

Večer 13. 2. jsem prchla z I-Housu a vydala se opět přespat na letiště. Jéééj! To abych ráno stihla letadlo na Kjúšú, kde jsem doufala, že bude trochu tepleji, než v Kjótě - no vždyť víte, je to na jihu a já jsem letěla až tak na jih, jak to jen na Kjúšú jde...

Na sever: Sportu zdar (den pátý)

Poslední (celý) den na Hokkaidu, tj. 8. 2., jsme vyrazili lyžovat na nedaleký kopec, vážně, asi tak půl hodinky od zoo... :D
A než jsme šli večer spát, bylo toho sportování nakonec ještě víc.

Na sever: Tonari no Tot-toro, Tot-toro... (den čtvrtý)

Jak jsme 7. 2. vyrazili na výlet do Otaru, byli na exkurzi v pivovaru, pro změnu skoro zmrzli, navštívili ukrytý trh, byli zasněháni u řeky plné hvězd a dostali pečené brambory od milých hokkaiďanů.

Na sever: Wir sind der Jäger! (den třetí)

Jak jsme našly kamarády, nenechaly se sežrat a málem zmrzly a jiné veselé historky z našeho třetího dne (6. 2.) na Hokkaidó...

Na sever: Winter Wanderland (den druhý)

Nadešlo krásné zasněžené a zatažené ráno našeho druhého dne (5. 2.) na Hokkaidó a nás nenapadlo nic lepšího, než se jít opít.

Na sever: Letos je hrozně teplo (den nultý a den prvý)

Než jsem odjela do Japonska, měla jsem plán. Víte, v Japonsku je fakt hodně teplo. Akorát na severu je v zimě fakt zima a v létě snesitelně (jak u nás, co jsem slyšela) a na jihu je v létě ještě nesnesitelnější vedro, než jinde v Japonsku a v zimě je to tam... takové snesitelné, jak u nás... na podzim, na jaře. Tak. Zpět k plánu. Plán byl, že pokud tam pojedu, tak na Hokkaidó v létě, na Okinawu (nebo na Kjúšú) v zimě. A tak, když se mě Ivanka někdy o Vánočních prázdninách/začátku ledna zeptala, jestli s nimi (s ní a pár dalšími, z nichž pak někteří nakonec nejeli) nechci jet v únoru na Hokkaidó, samozřejmě jsem řekla, že proč ne, že.

Předvánoční dvě věže a jiná dobrodružství v Tokiu

Někdy tak v půlce listopadu jsem měla takovou myšlenku, že bych moc ráda viděla Tokio před Vánocemi. Na pátek 18. nám připadl vánoční večírek, takže jsem se pro výlet rozhodla týden před tím, 11.-12. 12.