Přišel pátek 19. 2. a... výjimečně jsem nemusela vstávat brzy - ani jsem tak úplně nemohla, ta slečna, jak jsem u ní spala, spala děsně dlouho... ಠ‿↼
Nechala jsem si u ní ještě kufr....
 |
| lampiony v uličce za dne |
 |
| lampiony nad vodou za dne |
 |
| um... tohle taky v noci svítí |
... a vyrazila směrem k Dežimě, ale tam už teď nic moc tak zajímavého není, tak jsem se vrátil na tramvaj (ano, v Nagasaki mají tramvaje) a zajela k nádraží, kde jsem si chtěl koupit lístek na autobus, ale autobusová budova byla na druhé straně ulice... než jsem vyšla z informační kanceláře, byla jsem zaskočena paními dělajícími turistický průzkum. Ale zase jsem za vyplněnou anketu dostala hezký vějíř...
Lístek jsem úspěšně zakoupila a mohla jsem tedy... vesele moc ne... zamířit do Mírovému parku...
 |
| Mírová fontána... prý má připomínat holubici |
 |
| socha matky s dítětem |
 |
| zvon... lidi k němu nosí vodu, protože ti, kteří umírali na ozáření pořád prosili o vodu |
 |
| taková ta známá socha |
 |
| přístřešek na origami jeřáby |
 |
| pomníček pro děti, které tehdy zahynuly |
 |
| zbytky zdí věznice, která na místě parku tehdy stávala... nikdo z vězňů nepřežil |
Místo dopadu je nějakých sto metrů od parku.
 |
| toť ono... |
 |
| památník padesáti let od dopadu |
Kousek odtud, u schodů vedoucích k muzeu byly takové kachličky s různými zprávami:
 |
| tohle vám nepřeložím, nějak mi to nejde dát do hezké češtiny... :/ |
 |
| "Mír je nejdůležitější!!" |
 |
| popis |
A pak muzeum... už i v parku mi bylo docela do breku a v muzeum jsem nakonec ani nečetla spoustu popisků, jen jsem se podívala a šla pryč... ( ⚈̥̥̥̥̥́⌢⚈̥̥̥̥̥̀)
 |
| strážní věž pokroucená |
 |
| čelní stěna kostela, který stával hned vedle místa dopadu |
 |
| růžence spečené žárem... |
Protože jsem muzeem proběhla tak rychle, zbyl mi ještě čas jít se podívat na takovou tu známou
torii, co z ní půlka zůstala stát...
... a pak už honem na autobus a do Kitakjúšú.
 |
| nagasacká tramvaj před nádražím |
Žádné komentáře:
Okomentovat