A na jih: Heiwa ga ičiban! (den šestý)

Přišel pátek 19. 2. a... výjimečně jsem nemusela vstávat brzy - ani jsem tak úplně nemohla, ta slečna, jak jsem u ní spala, spala děsně dlouho... ಠ‿↼

A na jih: Jak mi nejel vlak (den čtvrtý)

Stejně jako předchozí den, i 17. 2. mě čekalo brzké vstávání. Naštěstí jsem se probudila, aniž bych byla mezitím sežrána a dokonce i včas na to, abych zjistila, jak se pouští teplá voda do sprchy (což se mi večer nepodařilo), takže jsem si mohla dát sprchu na zahřátí... (ᗒᗜᗕ)

A na jih: Nikdo není doma (den třetí)

Na třetí den, úterý 16. 2., jsem musela vstávat brzy, neb jsem se potřebovala dostat prakticky na druhou stranu ostrova (naštěstí po té kratší straně) - do Mijazaki.

A na jih: Výhody a nevýhody studia v zahraničí (den druhý)

Na druhý den (15. 2.) jsem potřebovala vstát brzy, neb jsem měla velké plány.

A na jih: A to jsi šla pěšky?!!! (den nultý a první)

Večer 13. 2. jsem prchla z I-Housu a vydala se opět přespat na letiště. Jéééj! To abych ráno stihla letadlo na Kjúšú, kde jsem doufala, že bude trochu tepleji, než v Kjótě - no vždyť víte, je to na jihu a já jsem letěla až tak na jih, jak to jen na Kjúšú jde...

Na sever: Wir sind der Jäger! (den třetí)

Jak jsme našly kamarády, nenechaly se sežrat a málem zmrzly a jiné veselé historky z našeho třetího dne (6. 2.) na Hokkaidó...

Hudba v duši

Abyste neměli pocit, že tu jen trpím (ač si za to můžu sama), napsala bych něco málo i o některých z předmětů a jejich závěrečných "pracích".

Odraz pekla

Bylo nebylo, žila byla jednou jedna malá rjúgakuseika, no, zase tak malá nebyla, ale pšššš, a ta udělala tu zásadní chybu, že podcenila nebo možná lépe nedocenila způsob, jakým fungují předměty na její japonské univerzitě.

Síla se probouzí, doslova.

... aneb jak jsem byla kině.

Pápá...

Z lyžování jsme se vrátili tak akorát na druhou půlku rozlučkové party pro všechny, kdož odjíždějí (někteří zmizeli už v pondělí 25. 1., po posledních hodinách) a asistenty.

Výuka po Vánocích

Když má semestr patnáct týdnů, tak v Japonsku prostě musíte mít každou hodinu patnáctkrát...

(Ne zcela úspěšný) pokus o hacumóde

Hacumóde je první návštěva svatyně v novém roce.

Silvestr v Japonsku a.k.a. Ómisoka

Nebudu vám lhát, Silvestr byl trošku zklamáním, ale i tak to byla celkem zábava.

Akemašite omedetó gozaimasu! (PF 2016!)

Kjonen osewa ni natte orimašita.

去年お世話になっておりました。

novoroční Hiei-zan

Kotoši mo jorošiku onegai itašimasu.

今年も宜しくお願い致します。

Nésém vám véčéři, pódívéjte!

Udělat Vánoce v Japonsku se ukázalo býti nakonec celkem vtipné a proveditelné, byť s některými drobnými detaily, nedostatky, zádrhely atp. ... a nakonec to bylo všechno moc hezké.

Šťastné a veselé Vánoce!

Krásné Vánoce vám všem!

A ať vám Ježíšek nadělí něco moc hezkého!

A je po čaji

Tak se nám s Alou v pondělí 14. 12. konečně podařilo jít zase do sadóbu...

Saboró! ... Ame ni furareta.

Máte někdy takový ten pocit, že vážně nechcete mluvit s lidmi? Aspoň ne o ničem důležitém jako literární díla, památky UNESCO atp. No, já jsem takový pocit měla 17. 11. Ne proto, že doma byly "prázdniny", ale prostě proto, že v obou mých úterních hodinách jsem jeden z těch lidí, co se nejvíc baví s učiteli (Divné, že... Jak se mi to stalo?), a prostě jsem ten den nechtěla...

Škola, školička...

V mailu, co mi od babičky a od dědy přišel asi před měsícem, se mne děda ptal, jestli kromě večírků a výletů dělám i něco... no, víte, jako kdyby studijního. Tak jsem si uvědomila, že jsem vám o tom vlastně ještě nic neřekla...

Mukaši, mukaši, aru hi ni kaze wo hiita

Původně jsem neměla v úmyslu se nějak moc chlubit tím, že jsem byla (~17.- 20. 10.) nachlazená, není to moc zajímavé, ale nakonec je pár věcí, které chci zmínit...