Amazing, this has pretty much been magic!

Milý internetový deníčku,
dnes mě málem praštila vrba mlátička, políbil mozkomor, nebo mě možná chtěl sníst, kdo ví, ale vážně se mě pokusil sníst dinosaurus, byla jsem ošplíchána vodou a málem jsem zmrzla. To vše jen tak za slušnou částku peněz. Ale krom toho jsem se taky proletěla na hypogryfovi, zahrála si famfrpál a dala si máslový ležák... což je fajn.
A! A! A! A konečně, po tom dlouhém čekání, nekonečném, no chápete, (po čtrnácti letech!) jsem konečně spatřila věže tyčící se nad jezerem, okřídlené vepříky u vstupní brány, skleníky... no prostě Bradavice!

- 27. listopadu 2015

Tož, uvnitř Bradavic jsem sice byla už loni, ale neříkejte jim to... ;)
A jak se to tentokrát stalo? To vám bylo tak... *teketeketeke*
V pátek 27. 11. slavila univerzita své padesáté narozeniny, a tam jsme nemuseli do školy. Kukuku. ^___~ (Ano, tento památný týden jsme šli do školy jen tři dny.) Místo školy jsme tedy vstali zatraceně brzy (odcházeli jsme z I-Housu v šest ráno) a vyrazili do Ósaky do U(niversal)S(tudios)J(apan).
Mělo to tu výhodu, že bylo zima jak v Rusku, a tak jsme se všichni naučili nové slovíčko: umrznout (凍え死ぬ kogoešinu, pokud by to někoho zajímalo) a taky jsme tam dorazili tak, abychom stihli otevíračku.

Ihned jsme zamířili k Bradavicím (Wizarding World of Harry Potter), kde jsme si vystáli frontu zpříjemněnou tím, že vedla skrz skleníky a podhradím. Když jsme se konečně dostali dovnitř, museli jsme odložit všechna zavazedla, která by třeba mohla během cesty upadnout, prokličkovali dovnitř a pohodlně se usadili, když v tom se židle náhle vznesly!

 

A tak jsme chvíli létali po Bradavicích, chytali zlatonky a podobně, all fun and games, a najednou mozkomoři... O.o
Ale naštěstí nás Harry zachránil... to má člověk z toho, že si nechal hůlku v příručním zavazedle...
Nakonec všechno dobře dopadlo, mozkomorům jsme ulítli (pomáhalo myslet na hezké věci a čokoládu), vrbě matičce se vyhnuli a dokonce ani nenarazili do zdi. Prohlédnuvše si fotky z dobrodružství (byly nějaké mudlovské, vůbec se nehýbaly), vyklopýtali jsme zpět do Prasinek, přímo ke Třem košťatům na předražený oběd...
Pak jsme se byli prolétnout na hypogryfovi. Do Bradavic se dalo jít ještě znova, normálně na "atrakci" (všichni víme, že ano?) a nebo si hrad projít (a nafotit), a tak jsme šli na procházku. A pak jsem si dala máslový ležák. Mňam.

Už se připozdívalo a Ivan chtěl vidět představení s Miniony, tak jsme se přesunuli do San Franciska (skvělá věc, ten Letax!). Nedaleko něj jsme taky našli Jurský park. Ale zrovna tam měli moc lidí, asi krmili, tak jsme si pořídili lístek, že máme přijít za hodinu, a šli bloumat.

Veselé Vánoce!

Hůlka si vybírá čaroděje, ale občas jí s tím čaroděj může trošku pomoct a vybrat si sám.

"It's so fluffy I'm gonna die!"

Kluci a Eki chtěli jít na velikou horskou dráhu, Rin ne a já taky ne, neb nemám veliké horské dráhy moc ráda, ale hlavně byla nehorázná zima a vůbec se mi nelíbila představa toho studeného vzduchu proudícího kolem mě obrovsku rychlostí. Brrr!
A tak jsme s Rin šly po obchodech. Havraspárský odznáček ale nikde neměli, nezbývalo mi tedy než se vrátit do Bradavic. Ještě jsem neříkala, že tou dobou už byla tma, že? Už byla tma. Takže všude v Prasinkách a hradu byla světýlka a bylo to všechno moc krásné!

 

 

Poté, co nás nesežrali dinosauři (všechny ty alarmy způsobily, že jsem dostala chuť si zad zahrát Portál...) a byli jsme pocákáni vodou (ano, je to spíše letní atrakce), jsme se zašli podívat na show u vánočního stromu (promítali tam na dům vídeňskou radnici (skoro) a různá přání, co jim tam lidi za ten den nechali. Bylo to takové milé, ale byli jsme hladní a bylo nám zima, tak jsme odešli ještě před koncem a přes zastávku v Saizerii ("italská" restaurace) se vrátili domů... po jedenácté večer, uh.

stromeček měnil barvy