Nacukašisugiru

Ve středu jsme měli první z Orientation days. A tak pršelo.

Na 9:30 jsme se doplazili do školy a psali rozřazovací test. Jeho obtížnost mi byla podivně povědomá. Člověk se hnedle cítil jako doma (v Olomouci). Ať si říká, co chce, W-sensei je Japonec. :D

Po testu nám povídali o tom, co se bude dít během roku a že od soboty do středy bude Silver Week, což jsou "svátky", které se dějí jen jednou za pár let, a tak se vysvětlilo, proč začínáme školu ve čtvrtek.

Trošku nás v dešti provedli po kampusu (méně, než, kdyby nepršelo) a pak nás vypustili do jídelny na oběd. Jídelna se nachází ve čtyřpatrové budově a v každém patře je... jídelna. My jsme obědvali ve třetím.

Dala jsem si nejmorbidněji pojmenované japonské jídlo ever - ojakodon 親子丼 (oja = rodič, ko = dítě, don = miska rýže s něčím na tom). Na rýži je kuřecí s vajíčkem, cibulkou a nějakými tajnými ingrediencemi. A je to děsně dobré...

Po obědě jsme byli na exkurzi v knihovně. Je fakt velká, vypadá božsky a říkala jsem si, že až nám vydají studentské kartičky, už se odtamtud nehnu. No... kromě úžasné knihovny je tu ještě úžasný zbytek celého Japonska, takže to budu muset nějak rozdělit... Ale ukázali nám i "sklad" cizojazyčných knih ve sklepě (celkem normálně přístupný) a novou hračku pro knihovníky - super rychlý uskladňovací systém.
Milá paní knihovnice mi prozradila, že mají i nějaké knihy v češtině.

 

A večer byla zase jakási party v tatami room. ^__~