Úterý bylo vtipné...
Trošku jsme se s Eki nepochopily a já jsem nabyla dojmu, že je v deset hodin (ráno) sraz dole (protože den před tím (ano, ten první den, jen co jsem přijela) tam byly srazy asi tři) a bude se něco řešit. Ukázalo se, že jdeme skoro všichni na výpravu na městský úřad, zaregistrovat si adresu a vyřídit si japonské zdravotní pojí-štěnic (ano, musíme mít japonské pojí-štěnic).
No a tak jsem šla ven do města v domácích šatech... oh well, stejně nikdo kromě mě nevěděl, že jsou to domácí šaty.
Můj první japonský automat na pití. :D Koupila jsem si studený čaj. |
Prostě zelený čaj, neslazený a tak... Ňam. |
Na úřadě jsme velmi zmateně vyplnili formulář, odevzdali svoje pobytové kartičky (在留カード)... a zjistili, že to bude trvat dlouho, než se to vyřídí, tak jsme se zase sebrali a šli na oběd do "restaurace" před nákupním centrem, pod nímž je konečná autobusů (už jste zmatení?).
Kicune udon ("kicune" znamená liška, ale tady je to spíš kvůlivá té barvě; je to udon s tofu, ňam, ňam) se studeným čajem zdarma |
Po vyzvednutí papírů k pojištění a kartiček jsme se ještě v nákupním centru stavili na nákup do větší samoobsluhy, kde někteří z nás (třeba já) čelili velkému problému: Co si mám koupit? Můžu si koupit všechno? Asi ne, že... :( Tak co si mám koupit?!
No a pak jsme se zase jako malý školní výlet s velkým nákupem (někteří lidé si koupili ty polštáře) odpotáceli autobusem zpátky.
Žádné komentáře:
Okomentovat