Pokojíček

Tentokrát méně povídání a víc obrázků, což jistě potěší všechny z nás. ^__~

Když jsem vešla, říkala jsem si, že být to u nás, bude všechen nábytek z dřevotřísky. Tolik jen k prvnímu dojmu. Ale vlastně je to všechno velmi hezké a tak... :)

Moje postel s dekou, tenkou peřinou, tlustou peřinou, věcí na matraci a matrací. Polštářek někde zmizel.

Nutno podotknout, že matrace je tvrdá jak šutr, ale když se na ni dá "věc na matraci" (možná bychom jí mohli říkat futon, pro zjednodušení), všechno je rázem o 100% lepší a tak akorát.

Vpravo moje postel a skříň a, než se zeptáte, společná lednička. V modré tašce je povlečení mé spolubydlící (mé už je vybalené a částečně v provozu), která tam v té době ještě nebyla.

Polštářek je takový malý a... je naplněný něčím. Říkám tomu rýže, ale rýže to nebude, to je přece jídlo. :D Někteří lidé si tu stěžovali, že je moc tvrdý a koupili si opravdový polštář. Mě ze začátku vůbec nevadil (byla jsem fakt utahaná) a zatím mi ještě pořád moc nevadí. Když mi přijde nepohodlný, prostě ho odsrtrčím a spím bez něj. Ale kdo ví, možná si nakonec taky koupím normální polštář...

Povlečení je tu takové divné - na jedné straně není přes celou peřinu, místo toho je tam taková díra. Ale poradila jsem si. Rozhodla jsem se, že je to proto, aby bylo vidět, jaká je ta peřina hezká... :D

Pohled směrem k balkónu.

Můj stůl. Lampička má dotekové čidlo, ač vypadá trošku předpotopně, sasuga Japonsko.

Koupelna. (Je na schodečku, tak se do ní zouváme...)

Balkón.

Myslela jsem, že ta hora vlevo je Hiei, ale podle mapy je to nějaká jiná. Zatím nevím, která.

(Možná se mi podaří udělat celé jedno panoráma...)